12.2.b) O koncepci rozvoje a udržování Města
V č. 3/2006 VN, pak klade profesor otázku, zda má místostarosta, nebo vedení Města? (není upřesněno) koncepci v zásobování teplem, těmito slovy, cituji : „A má jasnou koncepci topení!?“ ?!
K tomu musím trochu obsáhleji uvést, že Jarda Zámečník nastoupil do funkce zřejmě na konci listopadu či na začátku prosince r. 2002. Rekonstrukce CZT (centrálního zásobování teplem) se začala zvažovat nejspíše již někdy v létě nebo na podzim r. 2003, po zrušení pronájmu tepelného hospodářství soukromé firmě a zjištění skutečného neblahého stavu celého tepelného hospodářství.
A útočící Jirka Horák se v r. 2006 zpětně ptá, zda měl prakticky po pouhých 8 až 10 měsících po jeho nástupu do funkce, vypracovanou seriózní koncepci?!
Po nástupu do funkce se také nejdříve musel seznámit s celou problematikou města , i když byl v předcházejícím období členem zastupitelstva, aby mohl zodpovědně rozhodovat o dalších, i dříve neřešených problémech, tedy i v době, kdy byl členem Zastupitelstva i sám neomylný Jirka Horák!
To je tedy pro Zámečníka velká čest!, když mu Horák nechá ani ne 10 měsíců na vypracování prakticky všech rozvojových plánů města! A ještě dávat do pořádku většinu zanedbaných problémů zanechaných předcházejícími vedeními Města! To by, dle mého rozumu, snad mohl zvládnout jenom ten „velice pracovitý?! a všeho znalý?!“ profesor Horák!
Myslí si, Jirka Horák, že takovéto dokumenty se vypracují ze dne na den?! Já jsem ale přesvědčen, že se zase
ptá, aniž by o tom vůbec věděl!, na velice špatném místě! Měl by se ptát členů minulých vedení radnic (od r. 1990 do r. 2002), kde měli vypracovanou koncepci na co nejširší záběr rozvoje a udržování Města!!! Kterou by další jejich následovníci mohli využívat pro rychlé a spolehlivé řízení Města! A dále s ní pracovat.
Od roku 1990 uběhlo celých 12 let než nastoupil do funkce Zámečník! A byly do r. 2002 vypracované vůbec nějaké koncepce?! Určitě ne!!! Mohl by nám ten přechytralý profesor sdělit, dle jakých informací se řídila
tehdejší, jím sestavovaná vedení Města z pohledu dlouhodobého vývoje města, když si žádné koncepce
nebyla schopna vypracovat?! Ani na ten jimi vybájený turizmus ?!!! Tato vedení Města raději vůbec nic nedělala !!!
Horák byl tehdy představitelem nejsilnější hybné politické síly ve městě, Občanského fóra a posléze
Občanského hnutí a myslím si, že i ODS v prvních letech činnosti. Z pozice této politické funkce měl velké možnosti, mohl bych dokonce říci, že velké politické pravomoci a silný vliv, na ovlivňování dění v našem městě. Z tohoto důvodu se určitě měl velice intenzivně zajímat ! o dění ve vedení Města?! A zajímal se ?!
Také v období od r. 1994 do r. 1998 byl zvolen i do Zastupitelstva!
A proto, kdyby tuto koncepci předešlé Radnice měly vypracovánu, určitě by ji přechytralý Horák Zámečníkovi s velikou radostí a škodolibostí předhazoval, např. s tím, že ji nerespektoval apod.
Ale ON ji vůbec ani nezmiňuje ?! To s určitostí znamená, že tyto koncepce z dob vlády Jirky Horáka ve
Městě neexistovaly !!!
Nebo si ten přechytralý profesor myslí, že koncepci rozvoje a udržování Města vypracovává zvolená garnitura funkcionářů po každých volbách samostatně?! Taková myšlenková hloupost by si již nezasloužila jakoukoli naší pozornost.
Ví vůbec Jirka Horák, co to znamená mít vypracovanou smysluplnou koncepci? Nebo je přesvědčen, že k vypracování koncepce!!! stačí, když si na jednání Rady osazenstvo řekne např., že Vimperk bude pouze turistické město, bez jakéhokoli průmyslu ?! A tím je koncepce hotová! a veškerá práce tím na koncepci končí?!
Takto to zřejmě dělali všichni radní po r. 1990 a dále, kdy se rozhodli právě pouze pro turistický ruch!!!
A následně v tomto směru vůbec nic jiného neudělali!, a nové zájemce, kteří chtěli v našem městě rozvinout novou průmyslovou činnost, z města vykázali! Další uvádím i v odpovědi na otázku č. 8 a na otázku č. 11.
Vytvoření smysluplné, seriózní a dlouhodobé koncepce rozvoje a udržování Města dá mnoho a mnoho práce. A z počátku se musí vytvářet ve vzájemném propojení všech oblastí života Města. Nejdříve je nutno zjistit jaký je současný – výchozí, stav města v těchto jednotlivých oblastech, co je nutno a za jak dlouho renovovat nebo vyměnit.
Pak se musí určit, kam by mělo město ve svém vývoji směřovat, a to ve všech jeho oblastech života.
Poté je nutno určit jakého asi vývojového stavu by se mělo přibližně dosáhnout ve všech těchto oblastech života města, vždy v určitých časových horizontech. A předpokládaný konečný vývojový cíl, i když absolutní konec z důvodu vývoje společnosti nikdy nebude. Časové horizonty i úpravy jejich cílů se mohou s postupem času, po zodpovědném přehodnocení, měnit!
A poté postupně vypracovávat koncepce jednotlivých oblastí.
Tyto cíle by měly ale v každém případě vycházet pouze ze splnitelných možností. Neházet tudíž žádnými nesplnitelnými, velikášskými a finančně nezvládnutelnými nápady a plány!
Takže, např. u toho turizmu, by mělo vedení Města určit, o jaké zvýšení počtu turistů by se mělo asi jednat. Jak velký nárůst v počtu turistů by naše město mohlo zvládnout a jaká je reálnost tohoto počtu zjištěného i za pomoci např. průzkumu turistického trhu a všech jeho souvislostí.
Poté stanovit co zabezpečí Město a co by mohli a měli doplnit podnikatelé a firmy. Zase to musí být ale takové požadavky na podnikatele a firmy, které nejenže podpoří rozvoj města, ale budou výhodné i pro všechny, kdo se do projektu zapojí.
A to vše musí být zodpovědně propočítáno z hlediska ekonomiky. To znamená každoroční náročnost na výši
potřebných investic města a ostatních zúčastněných. Samozřejmě také každoroční náročnost na výši dofinancovávání provozu některých zařízení, což by se např. u krytého bazénu zcela určitě vyskytovalo a jaká by byla každoroční výtěžnost či prospěšnost pro město a jeho obyvatele!
V naší situaci, po politickém převratu v r. 1989, by tato koncepce měla zahrnovat i dopady do života našich
občanů, do života Města, které by sebou musely přinášet změny orientace města z průmyslové na turistickou,
kterou si naprosto hloupě a naivně představovali tehdejší funkcionáři našeho města.
Z těch důležitých problémů města, v případě turizmu, které se musí dostat na dobrou úroveň jde o co nejrychlejší úpravu chodníků a ulic, včetně domů na dobrou technickou i vzhledovou úroveň, dále jde o potřeby občanské vybavenosti města, nebo rozšířit sportoviště o prostory a vybavení pro rekreační sportování, aby se zvládlo větší množství turistů, vybudovat parkoviště, cyklostezky, odpočinkové – klidové zóny atd.
Vyhledat případná zapomenutá, nebo objevit zcela nová místa v našem regiónu, dnes možná turisticky
přitažlivá a zpřístupnit je! Zamyslet se nad kulturními zařízeními ve městě, zda jsou dostačující
předpokládanému přílivu turistů apod. Vybudovat např. ten často zmiňovaný krytý plavecký bazén atd.
Těch problémů s velkým či skokovým nárůstem turistů je k vyřešení velmi a velmi mnoho! Toto zázemí se ale musí vybudovat nejdříve! A musí jej zabezpečit z převážné části jen a pouze právě Město. Nikdo jiný.
Až potom, kdy bude mít vedení Města jasno o možném uskutečnění těchto zásadních předpokladů pro
výrazné zvýšení turizmu, musí vedení Města udělat maximum pro zvýšení počtu turistů, kdy by Město muselo v první fázi v každém případě jednat s nějakými většími provozovateli, např. hotelových zařízení, a přesvědčit je, že by měli ve Vimperku investovat do nových zařízení pro turisty a při jednání argumentovat právě s již hotovým zázemím pro turisty, nebo i s tímto z části ve výstavbě. Nebo také intenzivně jednat s cestovními kancelářemi apod. Těch iniciativ je jistě mnohem více.
Až když se podnikatelé v turistickém ruchu přesvědčí, že je proč investovat v našem městě do turizmu (že je
potřebné zázemí ze strany města vybudováno), pak teprve začnou sami rozvíjet ve větší míře své
podnikatelské aktivity v turistickém ruchu! Ale ten první impuls při takovémto rázovém navýšení zájmu o turizmus musí vzejít především od Města samého!
Kam to vede, když vedení Města tento problém, v rámci svého pohodlí a absolutní neznalosti, „hodí za hlavu“ a nechá to pouze na nahodilém vývoji vidíme ostatně velice přesvědčivě dnes! Plánovaný turistický boom či ráj se po r. 1990 nekoná! Jak si plánovali a asi i snili ! všichni členové vedení polistopadových radnic a určitě i sám Jirka Horák, jako tehdejší vlivný politický činitel a také člen Zastupitelstva! A uplynulo již více jak 20 let ! Ono to jaksi samo od sebe nejde! Jak se lidově říká, „Bez práce nejsou koláče“. Nemám pravdu Jirko Horáku?!
A s každou další oblastí života Města je to obdobné! Některá jsou na vypracování náročnější, a některá méně.
Umí si vůbec ten sebejistý, přechytralý, ale hlavně bezhlavě a sprostě útočící, profesor Jirka Horák domyslet, jak obrovské je to množství práce, jaké obrovské množství času to zabere?! A to vše za pochodu, při řešení dalších vyvstalých i dříve zanedbaných problémů Města?! Stačí mu na to vůbec jeho myšlenkové pochody?! A to si myslím, že jsem uvedl jen ty základní nutné činnosti vedení Města.
Já osobně jsem přesvědčen, že takové seriózní a reálné rozvojové plány města, pokud nejsou dosud vypracovány, tak by se na nich mělo začít co nejdříve pracovat. Měli by je ale tvořit výhradně naši spoluobčané z vedení Města, kteří do těchto plánů musí dát svoji duši, svoje srdce, i za účasti veřejnosti, aby odpovídaly požadavkům na život v našem městě dle většiny našich spoluobčanů.
Proto tyto plány nemohou vypracovávat cizí a najatí pracovníci, kteří toto do své práce vložit nemohou.
Z uvedených důvodů jsem přesvědčen, že takovéto rozvojové plány nemohou být vypracovány ani pouze za jedno volební období, nebo dokonce za půl roku! Ale měly by být vypracovány a schváleny Zastupitelstvem a poté v každém volebním období by měly být průběžně doplňovány, upravovány apod. a opět schváleny.
Mám pravdu Jirko Horáku, nebo lžu?!
Takže Horák se určitě nezeptá minulých radnic – po r. 1990, na vypracování koncepčních plánů, protože by se zcela určitě musel ptát také sám sebe!
A již tam byl ten „zakopaný pes!“, to nic nedělání porevolučních vedení radnic, kdy se Horák
vlastně podílel na vedení města coby vedoucí politik nejsilnější politické síly ve městě, a kdy byl i Horák
osobně ve vedení Města! Nebo to tak nebylo, Jirko Horáku?!
Zamyslím-li se zcela nestraně nad situací, ve které Zámečník vstoupil do vedení Města (podle mne první
pracovitý funkcionář od r. 1990), tak obrazně řečeno, prakticky naskočil do ujíždějícího vlaku, který
z pohledu potřeb města v podstatě nikdo neřídil!!!.
Proto se musel velice rychle rozhodovat, zcela jistě i bez jakékoli předem zpracované koncepce, ale na základě svých životních zkušeností, zdravém úsudku, logice a dalších osobních vlastností a schopností, které dělají z člověka rozhodného a zodpovědného funkcionáře, co např. s centrálním vytápěním města. Protože to
byl jen jeden ! z bolavých bodů města, který bylo nutno co nejrychleji řešit!
Takže se nemohl zabývat jenom „Teplem“, Jirko Horáku. Viz. seznam investičních akcí za volební období
2002 až 2006 – VN č. 10/2006.
Nejenom tehdejší konkrétní situace v provozování CZT, ale i další problémy v ostatních oblastech silně ovlivňovaly související okolnosti, jako např. informace okolo vyhlášených dotačních programů a jejich možností čerpání i na ostatní potřeby města, které mohly být časově omezeny. Proto všechny tyto problémy a okolnosti musely mít rozhodující vliv na rychlost rozhodování.
Tyto přesné informace mohli doplnit tehdejší členové vedení Města v reakci na Horákovo útoky, např. již zmiňovaný radní Pavel Dvořák, ale i ostatní, namísto držení „Bobříka mlčení!“, či nemorálního přitakávání Horákovi.
Vrátím-li se ke koncepcím, určitě by tyto spolu s kvalitním územním plánem Města, prokázaly dobrou službu
všem budoucím funkcionářům pro spolehlivé a rychlé rozhodování při řízení Města.
Tyto dva dokumenty musí být vypracovávány na základě seriózně promyšlených vizí o dlouhodobém vývoji a potřebách celého území města, a proto by měly být pro každé vedení Města prakticky zákonem, který je možno měnit pouze ve zcela vyjímečných případech!!! A to jenom tehdy, kdy se prokáže opodstatněnost navrhované změny.
Důvodem k takové změně, k takovému opodstatnění, ale nemůže být pouze jakýkoli požadavek jakéhokoli žadatele o tuto změnu, ale především zda tato změna nenaruší smysl koncepčních plánů Města, smysl života ve městě, ke kterému se dospělo při vypracovávání i postupných úpravách těchto dlouhodobých plánů.
Ke každé takové změně by se proto nemělo přistupovat pouze z hlediska osobního prospěchu žadatele, či z prospěchu pouze některých našich spoluobčanů, ale hlavně jen a pouze z dlouhodobého pohledu na život města.
To znamená, že by se změny neměly provádět jak na běžícím pásu, jen podle toho, kdo si jak přeje takovéto změny uskutečnit.
V případě, že dojde ke schválení žádané změny, musí se žadatel zcela podílet na vynucených nákladech. Mezi ty patří např. oplocení či další úpravy nových, Městem určených náhradních pozemků za postoupené pozemky žadateli, které byly původně určeny pro jinou činnost, nebo např. nutnými dopravními stavbami, inženýrskými sítěmi apod.
Jako odstrašující příklad slouží velkoprodejna Tesco a křižovatka na výjezdu od prodejny se Sušickou ulicí, kde je bezpečnost chodců i řidičů ponechána pouze na „vůli osudu“! I když podle vyhlášky „O provozu na pozemních komunikacích“ by měla být tato křižovatka zabezpečena minimálně přechody pro chodce, nebo
světelnou signalizací, či kruhovým objezdem a nebo kombinací těchto řešení, apod.
Také na základě dostupných informací se jeví jako názorný příklad velice špatného rozhodnutí vedení Města o výstavbě velkoprodejny Tesca, v území určeném pro rozvoj sportovních činností, aniž by byly v záloze náhradní a hlavně dobře dostupné vyhovující pozemky.
Což se může negativně projevit např. při naplňování myšlenky na jakýkoli zvýšený rozvoj turizmu v našem městě. Zde je názorně vidět absence rozvojových plánů Města!
Nakonec jsem tento problém popisoval již dříve i ve svém článku k výstavbě Tesca. A o jako velice špatném a dostatečně nepromyšleném řešení problému s výstavbou velkoprodejny Tesca, ve vedení Města, obsáhle psal i Martin Paštika v č. 9/2006 VN.
A myslím si, že tehdejšímu starostovi Města, Pavlu Dvořákovi, se vůbec nepovedlo jeho odůvodnění rozhodnutí vedení Města tohoto problému, které bylo zveřejněno v dalším čísle VN.
